Podle jisté studie z roku 2015 se vytěžilo 186 700 tun zlata a dalších 54 000 tun ještě zůstalo pod zemí, což je míň než třetina z celkově odhadovaného množství zlata. Zda se ho podaří vykutat není zřejmé. Předpokládá se však, že čtyři miliardtiny zemské kůry sestávají ze zlata. Ale ani tady přesné číslo nelze vypočítat.
Největší zásobu dosud nevykutaného zlata má podle odhadů Austrálie. Mělo by se tam najít ještě 9800 tun žlutého kovu. Na kontinentu se ho těží přes 300 tun ročně. Australané by tak měli mít na 30 let vystaráno. Největší producent zlata Čína se 400 tunami zlata roční produkce by měl mít v podzemí asi už jen 2000 tun. Co bude za pět let s čínskou těžbu je ve hvězdách.
Druhé největší rezervy zlata ve výši 6600 tun má Jihoafrická republika. Těžba tam však klesá kvůli nízké rentabilitě. Země dnes těží okolo 130 tun zlata stejně jako například Ghana. Třetí největší zásoby v podzemí má Rusko, roční produkce se pohybuje kolem 300 tun, rezervy se odhadují na 5300 tun.
Čtvrté nejvyšší rezervy zlata mají USA. Odhad činí 3000 tun. Těžba zlata v USA stoupá už šest let v řadě. Při těžbě 222 tun vzrostl roční přírůstek na deset procent. Dvouciferným nárůstem těžby se mohou pochlubit už jen Peru (28 %) a Indonésie (23 %), v objemu 158 a 137 tun zlata.
Atributem č. 1 je důvěra
Ačkoli se zlato aktivně nepoužívá jako měny, poskytuje zemím, které ho drží, určitou úroveň stability. Důvodem je, že zlato nemohou ekonomické krize nebo politické změny ovlivnit. Tím se historicky vytvořila všeobecná důvěra v trvalost hodnoty zlata, což je zřejmě hlavním důvodem jeho celosvětového uznání.
Kvantifikaci světové nabídky zlata ztěžují podle technologického magazínu Engeneer Live, který výpočty a odhady minulý týden zveřejnil, nepřesné záznamy o velikosti zlatých rezerv, jakož i obtíže spojené se sledováním toků zlata používaného na šperky.
(rek)
