„Trh se zastavil. Nikdo nechce jít ven a utrácet. Lidé teď utrácejí peníze za roušky a alkohol,“ konstatoval Ronald Leung, šéf prodeje Lee Cheong Gold Dealers v Hongkongu. „Poptávka po zlatu v Číně dosáhla během čínského Nového roku v důsledku koronaviru rekordně nízkých hodnot,“ potvrdil agentuře Reuters analytik drahých kovů společnosti Refinitiv GFMS Samson Li.
„U běžně obchodovaných aktiv v České republice je znatelný růst poptávky po zlatě, které investoři vyhledávají jako bezpečný přístav v nejistých dobách. Cena zlata se opět začala přibližovat k hranici 1600 dolarů za troyskou unci, kde byla po americkém útoku na Kásima Sulejmáního. Naopak rizikovější aktiva mají s určitými výjimkami tendenci spíše klesat na hodnotě,“ sdělil našemu webu hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.
„Zlato a stříbro by v takovém scénáři mělo zpočátku dobře fungovat,“ potvrzuje Lawrie Williams, analytik londýnského obchodníka se zlatem Sharps Pixley. „Jak už to ve špatných časech bývá, investoři se masově vrhají na zlato, které je nejoblíbenějším aktivem bezpečného přístavu,“ poznamenává web Capital.com a dokládá až dvacetidolarové denní skoky ceny zlata na grafech. Jenže v tomto případě se nejedná o fyzické zlato.
Proč poptávka klesá a cena přesto roste?
Z čerstvé statistiky marketingové organizace světových těžařů zlata World Gold Council vyplývá, že růst ceny zlata nezpůsobuje poměr mezi nabídkou a poptávkou, ale burzovní obchody s cennými papíry, jejichž cena se odvíjí od ceny zlata.
Za loňský rok se poptávka po tomto kovu snížila ve zlatnickém průmyslu o šest procent, prodej mincí a slitků propadl o dvacet procent, technologická poptávka klesla o dvě procenta a cena přesto byla nejvyšší za šest let.
Proč? To dokládá jediné číslo: Investice do podílů v burzovních zlatých fondech a dalších derivátů zlata, jako jsou futures, forwards nebo opce za stejné období stouply o 426 procent. Obrovský zájem velkých investorů o tzv. papírové zlato se tak ukazuje jako hlavní hybatel všech cenových pohybů na zlatém trhu.
(rek)
