Aurelio Gazzera je misionář a kněz řádu karmelitánů. Více jak 25 let žije ve Středoafrické republice, většinu z toho ve městě Bozoum asi 400 kilometrů od hlavního města Bangui. Kromě misionářské práce dokumentuje i činnost čínských firem, které v oblasti těží zlato, drancují tamní přírodu, porušují ekologické standardy a ohrožují životy lidí.

Za svou kritiku byl Gazzera ochrankou těžařů také zatčen. Do Prahy přijel na pozvání české neziskové organizace Siriri, která působí ve Středoafrické republice.

V rozhovoru pro server Sinopsis popisuje, jaké dopady má na africkou přírodu i tamní obyvatelstvo částečně ilegální těžba zlata čínskými firmami. Podle Gazerra je těžba pro zemi nepřínosná, i přesto nad ní africké úřady přivírají oči.

V čem jsou čínské těžební aktivity ve Středoafrické republice zejména problematické? 

Čínské aktivity v centrální Africe sleduji už nějakou dobu, zhruba dva roky. Jde o projekty v okolí města Bozoum, kde žiji a pracuji. Když se tam Číňané poprvé objevili, slibovali, že v rámci upevňování vztahů a rozvoje spolupráce tam nejprve postaví malou nemocnici a podpoří pár dobročinných projektů. Chtěl jsem se do nich zapojit, ale nikdy nic nerealizovali. O samotných těžebních projektech Číňanů je velmi těžké cokoliv zjistit, místní lidé do nich nejsou zapojeni. Firmy je nezaměstnávají, jen občas využívají zdejší ženy k prostituci. Počet Afričanek, které se takto prodávají, se od příjezdu Číňanů a jejich mužů z ochranky mnohonásobně zvýšil.

Jak teď samotná těžba probíhá? 

Vláda sice dočasně zakázala čínským důlním společnostem v této oblasti těžbu. I přesto ale práce pokračovaly. Proto jsem tedy jejich aktivity začal mapovat a psal o nich. Což přilákalo pozornost médií, třeba televize France24 nebo deníku Le Monde)

Zjistil jsem, že v této oblasti navíc od počátku těžby dochází k významnému znečištění přírody, konkrétně vody. Množství rtuti v řece Ouham a okolí je nad povolenými limity. Pokračoval jsem tedy ve sledování a mapování činnosti čínských firem až do dubna, kdy jsem byl vojáky ze Středoafrické republiky zatčen. Tito vojáci pracují jako ochranka pro čínské těžaře. Po tlaku místních obyvatel mě propustili. Nastalo období dešťů a pracovat se v oblasti nedá. Uvidíme ale, co bude poté.

Až 20 kilo zlata měsíčně

Ví se o těchto těžebních projektech Číňanů něco bližšího?

Jak jsem říkal, málokdo ví, o co jde. Jsou to aktivity, z kterých stát v podstatě nic nemá. Do státní pokladny z nich nejdou žádné peníze, tedy oficiální cestou. Moje výzkumy se dostaly až do vlády SAR. Parlamentní vyšetřovací komise došla ke stejnému závěru jako já. Těžba je nebezpečná a nerentabilní. Ministr těžby si ale za projekty stojí. Od července jsou tedy čtyři doly uzavřeny, ale uvidíme, až přejde ono období dešťů.

Kolik Číňané vytěží a kolik vydělají? 

Čínské společnosti mají vysoké výdaje, pronájem strojů a nafta je vyjde asi na 30 tisíc eur za den. Těžba jim musí tedy vynášet minimálně tolik. Příjmy z dolů jsou ale podle parlamentní komise zhruba 400 gramů až jedno kilo zlata za měsíc z jednoho místa. Tedy 8 – 20 kg ze všech čínských nalezišť. To se píše v té parlamentní zprávě. Je ale jasné, že zisk je mnohem vyšší. Komise totiž zjistila, že čínští těžaři nemají žádné záznamy o tom, kolik zlata z míst vůbec vytěží, nebo to alespoň tvrdí. To by ale měli mít: měli by totiž z toho, kolik vytěží, platit státu daně. To se ale neděje!

Jak nově příchozí Číňany vnímají místní?

Lidé je moc nevidí a nevnímají. Číňané nejezdí do měst. Jsou uzavřeni ve svých obytných čtvrtích. Mají své kuchaře, dodavatele a často si i sami pěstují zeleninu. Do Středoafrické republiky se navíc dostali Číňané rychle, když máte peníze, můžete si dovolit cokoliv. A získat povolení k těžbě je tady kvůli korupci v podstatě bezproblémové. Stejně jako vytvořit infrastrukturu.

Kolik dolů a lidí je v projektech kolem těžby zlata ve Středoafrické republice zaměstnáno? Místních a Číňanů?

Těží se v devatenácti dolech v okolí Bozoumu. Ve vzdálenějších oblastech jsou těžaři asi na dalších deseti místech. Všude pracují hlavně Číňané, pak nějací lidé z centrální Afriky a Kamerunci. Ale nikdo z okolí, z Bozoumu. Většinou si tihle těžaři pracovníky vozí z domova či jiných míst. Africkou mají jen ochranku.

Jaké firmy čínským společnostem tedy zajišťují ochranu, jsou to soukromé bezpečnostní firmy? 

Na kontrolu čínských těžařů a těžebních míst dohlíží místní policie. Jde o takový mafiánský systém. Ministři vnitra a těžby a policejní ředitelé jsou na sebe různě napojeni a spolupracují. Prostě korupce. Muži z ochranky dostávají 15-25 eur na den, což je na místní poměry opravdu slušný výdělek. Takže samozřejmě odvádí svou práci, se vším, co k tomu patří.

Kdo dal těmto čínským firmám licenci k těžbě? 

Licenci vydalo ministerstvo těžby. A později publikovalo i dohody, které uzavřelo s firmou Zhao Baome. Všechny jsou datovány k 31. 12. 2018, což neodpovídá začátku těžby. V Bozoumu jsou to čtyři čínské těžební společnosti (Ti’an Xian, Ti’an Run, Meng a Mao), všem ale šéfuje jedna ředitelka, právě z firmy Zhao Baome. Problému se věnovaly už i organizace Amnesty International a IPIS. Dokázaly vypátrat, že z těchto 19 míst jsou čtyři nelegální. Nikdy ale nedošlo k vyšetřování. Amnesty International také napsala prezidentu Středoafrické republiky a tamnímu čínskému velvyslanci, ale nikdy nepřišla žádná odpověď. Žádná oficiální stanoviska nejsou.

Šest volů za odměnu

Jsou nějaké smlouvy o pronájmu dolů a pozemků firmě Zhao Baome? 

Ano, ony zmiňované zpětně datované dohody. Nic víc. Když se novináři snažili získat vyjádření této firmy, dozvěděli se jen, že Zhao Baome necítí žádnou vinu či pochybení. Médiím poskytla ředitelka firem seznam projektů a darů, které slíbila obyvatelům v tomto regionu: postavit nemocnice, školy, platformu pro průvod ke Dni nezávislosti, 48 metrů dlouhý most, studny, šest volů, oblečení, notebooky, batohy… Školy ani nemocnice zatím nebyly postaveny, ale jsou podle Zhao Baome „ve slibné fázi“. Ředitelka se v médiích nechala slyšet: „Všichni jsou šťastní, a to díky nám! Petici na naši podporu podepsalo 500 lidí. Středoafrické republice jsme dali hodně peněz. A ten kritik je jen kněz, který jde proti nám, stojí totiž v čele tajné prodejní sítě zlata.“ To mluvila o mě…

A jak reaguje společnost Zhao Baome na důkazy o znečišťování vody a přírody? 

Zhao Baome popírá jakékoliv využívání rtuti v okolí těžebních míst. Vzorky vody odebrané laboratoří Lavoisier v Bangui však ukazují, že na čtyřech místech se rtuť nachází v koncentracích mezi 4,2 až 26 μg na litr, standard je 1 μg na litr. Zpráva vědců rovněž uvádí, že přítomnost rtuti nebyla detekována před těžbou. Toto znečištění velmi toxickými těžkými kovy pochází tedy jasně z těžby provozované Číňany.

Jaké jsou další negativní důsledky těžby, kromě znečištění životního prostředí? 

Těžit začali Číňané v době sucha, teď je období dešťů, takže museli práci na několik měsíců přerušit. Přesto i teď pociťujeme dopady těchto aktivit – významně se zvýšil počet spontánních potratů, roste dětská úmrtnost a zvyšuje se počet kožních chorob a infekcí. A to zhruba v okruhu 100 kilometrů od těžebních míst. Když probíhaly práce, spousta lidí se snažila v těchto znečištěných místech hledat i sama zlato, což vedlo ještě k dalšímu rozšíření nákaz a nemocí.

Mluvil a mluví někdo s místními o nebezpečí, které těžba přináší?  

Číňané v žádném případě obyvatelstvo nevarovali. Dokonce ani úředníci z města. Ti jen zorganizovali pro místní debatu, kde si měli všechny problémy a nejasnosti vysvětlit. A chtěli také hlasovat o těžbě pro získání povolení. No a chytře pozvali potom jen ty, kteří šli úřadům a Číňanům na ruku. Získali tedy podporu některých lidí, ale nikdy se neřešilo, co tato těžba přináší a jaké může mít dopady.

Co na to Vatikán, nebo karmelitánský řád?

Vatikán to neřeší, ale vím, že o tom vědí. Posílal jsem jim všechny dokumenty, ale nikdy jsem nedostal žádnou odpověď.