https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/cesko-ukryva-jedno-z-nejvetsich-lozisek-zlata.jenze-se-neda-vytezit-jinak-nez-kyanidovym-louzenim?fbclid=IwAR2ES8946hhOPwHV9loVrJ-9lzv-g0v3XJuPkk3Ira1sA7ctnVxaux7iOTA
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Česko ukrývá obrovské ložisko zlata. Jenže se nedá vytěžit jinak, než kyanidovým loužením

30.5.2019 01:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pohled z rozhledny na Veselém vrchu západním směrem, vpravo při úpatí vrchu vesnička Mokrsko.
Pohled z rozhledny na Veselém vrchu západním směrem, vpravo při úpatí vrchu vesnička Mokrsko.
Mokrsko je malá vesnice na západním úbočí Veselého Vrchu a je součástí obce Chotilsko, nedaleko Příbrami. Z druhé strany Veselého Vrchu protéká řeka Vltava, na které se v tomto místě nachází Slapská přehradní nádrž. To je jeden z důvodů, proč je zdejší oblast velmi populární pro rekreaci, a nejen pro Pražany. Má to ovšem jeden zlatý háček.
 

V rámci národního průzkumu ložisek zlata v 80. letech 20. století bylo přímo ve Veselém Vrchu objeveno veliké ložisko zlata. Při geologickém průzkumu pomocí štol se zjistilo, že v 30 milionech tun žulového masivu se nachází přibližně 57 tun zlata.

Pro srovnání, průměrná roční těžba Ruska coby největšího producenta zlata je cca 250 tun. A to také znamená, že jde o jedno z největších známých ložisek zlata v Evropě. Zájem zahraničních společností o toto ložisko je proto pochopitelný.

Zatím se uskutečnily dva pokusy o zahájení těžby mokrského zlata. Počátkem 90. let 20. století byla Ministerstvem životního prostředí vyhlášena veřejná soutěž o průzkum známých ložisek žlutého kovu. Mezinárodní výběrové řízení vyhrála britská těžařská společnost Rio Tinto Zinc, která povolení k průzkumu dostala, povolení k těžbě však již nikoliv.

O téměř 20 let později, v roce 2013, požádala o umožnění průzkumu zdejšího ložiska kanadská těžební společnost Astur Bohemia. V tomto případě byl zamítnut jak průzkum, tak těžba ložiska.

Hlavním důvodem zamítnutí v obou případech byl jednak protest a petice občanů Mokrska a okolních vesnic, jednak to, že Státní surovinová politika počítá se zlatem jako s rezervou do budoucnosti a jeho využití podmiňuje splněním zákonných, zejména ekologických, požadavků.

A těžba zlata není nic ekologického.

Zlato je uvnitř Veselého Vrchu víceméně rovnoměrně rozptýleno v nepatrných částečkách, tak jemných, že je nelze pouhým okem spatřit. V každé 1 tuně granodioritu by se mělo nacházet 1,9 gramů zlata.

Z tohoto důvodu by bylo nutné použít povrchovou těžbu a k separaci samotného kovu využít kyanidové loužení.

Pokud by se celý Veselý Vrch odtěžil, to je zhruba 30 milionů tun žuly, vznikla by jáma o velikosti 600 (délka) x 400 (šířka) x 200 (hloubka) metrů. Vytěžená žula by se na místě drtila a rozemlela na prach o zrnitosti cca 60 mikronů.

Poblíž Veselého Vrchu nebo přímo v místě těžby by se postavily velké vany pro kyanidové loužení. Rozdrcená žula by byla ve vanách propláchnuta roztokem kyanidu a vody. Zlato by se napojilo na atomy kyanidů a posléze se od nich separovalo.

Způsob těžby by znamenal likvidaci obce Mokrsko a dalších okolních obcí. To by, kromě vystěhování občanů a zboření vesnic, s největší pravděpodobností způsobilo úpadek celé oblasti Chotilska.

Veselý Vrch je též součástí přírodní rezervace Vymyšlená pěšina, která v sobě zahrnuje jedno z posledních poměrně zachovaných území v oblasti Povltaví. Těžitelné těleso se sice ještě nachází mimo rezervaci, není ale pochyb o tom, že rezervace by pravděpodobně byla těžbou výrazně negativně ovlivněna, možná i úplně zničena, označení přírodní rezervace by tedy již nemělo smysl.

Samotná těžba kyanidovým způsobem představuje vysoké riziko kontaminace životního prostředí. Během těžby by bylo vyprodukováno přibližně na 50 milionů tun odpadu. Existuje také riziko havárie van s kyanidem. Ze zkušeností z praxe vyplývá, že vždycky nějaké chemikálie zbudou.

Kyanid je prudký jed, který zabraňuje přenosu kyslíku z krve do tkání a k otrávení dochází požitím, inhalací prachu či vstřebáním kůží. V kyselém prostředí navíc uvolňuje rovněž prudce jedovatý kyanovodík, který má schopnost rychlého úniku do atmosféry.

V masivu žulového kopce se také vyskytuje asi 9 tisíc tun arsenu. Arsen se z hlediska svého působení řadí mezi těžké kovy, které představují hrozbu pro životní prostředí. Pokud by se arsen dostal do řeky, mohl by následovat zničující dominový efekt.

Sloučeniny arsenu mají vysokou schopnost akumulace v organismech, a jako takové jsou vysoce toxické. Také trvalé vystavení organismu zvýšenému množství arsenu je zdraví velmi škodlivé. Otravy arsenem se projevují například dermatologickým poškozením nebo zvýšeným výskytem kardiovaskulárních chorob. Předpokládá se, že 90 % obsahu arsenu by se podařilo zlikvidovat, nicméně stále zde zůstává problém, co se zbylým arsenem.

Zájem zahraničních společností o těžbu je zčásti samozřejmě pochopitelný, vždyť cena zlata stále stoupá. Nicméně, nejenže by krajina byla zdevastována, ale v případě těžby zahraniční společností by zlato putovalo na světový trh, takže ani v tomto směru by z toho ČR neměla prospěch.

V současné době neexistuje šetrnější způsob těžby takto rozptýleného zlata než kyanidové loužení. Můžeme tedy jen doufat, že ministerstvo se svého původního stanoviska bude i nadále držet, a upřednostní ochranu našeho životního prostředí před zlatými vanami s kyanidem.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Vernerová Nikola
Nikola Vernerová
Autorka je studentkou Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SH

Stanislav Hrouzek

30.5.2019 07:42
V rámci alespoň základů objektivity byste měli zmínit například i to, že kyanid použitý při těžbě je nestabilní a velmi rychle se rozkládá, tudíž po několika letech není již pro životní prostředí rizikem. Stejně tak to, že velké ekologické havárie spojené s kyanidizací jsou důsledkem naprostého zanedbání základních bezpečnostních pravidel. Tam, kde se v civilizovaných zemích staví 2-3 vnořené hráze odkalovacích jímek s patou hráze nad 100-500-1000 letou vodou, tam se v převážně rozvojových zemích staví jednoduchá hráz přímo u vodního toku. V Evropě je známa katastrofa v Rumunsku na řece Tizse přesně s tímto typem selhání...
Odpovědět
ig

30.5.2019 10:49 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Bahno, prach, odkaliste, zabor uzemi kvuli technologii, nakladaky, to vse bude imho horsi nez tech par tun kyanidu. Ale zdaleka ne tak jako byvala treba tezba uranu :-)

Jen ta technologie by me zajimala. Mam z Mokrska asi 25 mg zlata (flotace a dekantace, bez kyanidu) a jen umleti te trosky horniny stalo asi deset tisic :-) A to se vyplati.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.5.2019 14:31 Reaguje na
Zpracovat 1 t tvrdé horniny a získat za to zlato za 2000 Kč, kdo se do toho vůbec může pustit?
Odpovědět
ig

30.5.2019 14:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Moc tomu nerozumim :-) Ja bych do toho rozhodne nesel.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

30.5.2019 17:09 Reaguje na
Ano, ve Středním Povltaví je sice zlata poměrně dost, ale problémem je velmi nízký obsah zlata v hornině. V době, kdy cena zlata byla nízko (před 10-15 lety) se o těžbě ani neuvažovalo, protože výnos by nepokryl náklady na těžbu. Při současné ceně zlata by už těžba mohla být jakžtakž rentabilní, ale za cenu masivní devastace krajiny.
Odpovědět
LB

Lukas B.

31.5.2019 09:05 Reaguje na
umletí stojí úplně něco jiného v malém a úplně něco jiného ve velkém. kolik by podle Vás měl stát v baumaxu cement, který se mele prakticky stejně? v baumaxu je 25 kg cementu hodně pod stovku (tedy pod 4000/tuna), a máte v tom kromě umletí ještě vypálení, pytlování, logistiku, maloprodejní režii, zisk....

když to porovnám s cenou drtě 0-4 v kamenolomu, tak asi budu mít představu realističtější. bude několik málo stovek
Odpovědět
ig

31.5.2019 11:14 Reaguje na Lukas B.
Jasne, mne je vcelku jasny rozdil mezi laboratornim a prumyslovym pristupem, jen mi to proste prijde jako hrozny nepomer :-) Ale tem vypoctum od tezaru zase verim, ze by tam nejaky zisk nakonec byl :-)
Odpovědět
ig

31.5.2019 11:45 Reaguje na
Tedy nepatrny - a doufam, ze to nakonec vzdaji.
Odpovědět
LB

Lukas B.

31.5.2019 12:54 Reaguje na
to doufám. já jsem furt optimista, a očekávám jadernou fůzi pro energetické využití do padesáti let, a samozřejmě taky transmutaci (výrobu zlata ze švestek v pokojových nebo spíše garážových podmínkách jsem už viděl i ochutnal), a nejvíc se těším na obousměrné telekinetické budky, které zkrátí cestu dejmestonožka do austrálie na několik vteřin (samozřejmě to má podmínku, nesmí se mezitím zakázat DDT).

to, co dokazuje, že je všechno na dobré cestě a co mě naplňuje divokou radostí, je nález ručníku zamotaného do žbrlení na kosmické stanici.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

30.5.2019 08:15
nechme to dalším generacím, nemusíme přece všechno vytěžit my, třeba najdou jiný způsob jak to zlato dostat ven anebo si řeknou, že na to kašlou...
Odpovědět
VK

Václav Kain

30.5.2019 08:58
Kdyby se neobávali masových protestů a demonstrací,tak jsem přesvědčen,že by klidně dali zelenou zničení této krásné krajiny.Jsou politici(někteří)kterým je jedno jestli zničí krajinu kvůli svým ziskům.Nemusím jmenovat ono se to stejně velmi brzy provalí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

30.5.2019 09:48
ono je to úplně jedno, jaké zákonné omezení si proti těžbě vymyslíme, protože až bude poptávka a cena dostatečně vysoko, tak se to prostě vytěží zákaz nezákaz, demoška nedemoška, odpis neodpis, limit nelimit, od uhlí po zlato (ne snad že bych se z toho nějak radoval, ale tvrdit cokoli jiného je strkáním hlavy do písku)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2019 10:11
Pojďme se na to podívat jinak. Potřebuje ČR zlato ?
Odpověď zní, že nepotřebuje, protože ČNB (Česká národní banka) prodala téměř veškeré zlaté zásoby republiky.
"Cena zlata na světových trzích nepřetržitě roste už skoro jedenáct let. Kdyby Česká národní banka (ČNB) neprodala bezmála 56 tun žlutého kovu v letech 1997 a 1998, ale až letos, mohla Česká republika na této transakci při zohlednění vývoje kurzu koruny vůči dolaru vydělat podle propočtů Práva o 27 miliard korun
(Právo, dne 6.11.2010)

Hmotnost prodaného zlata 56t je pouze o 1 tunu nižší než zásoby zlata
v Mokrsku-57t.

Takže , nejspíše prodáme 56 tun zlata a potom s těžkou újmou na ŽP vylouhujeme 57 tun a zničíme okolní krajinu ?

Promiňte, nelze jinak než označit takové jednání za prokazatelně debilní .
Koho označit za debily ponecháván na úvaze čtenářů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.4.2020 18:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Chybný odhad je v tom, že kdyby někdo vytěžil těch 56 tun zlata, tak nebude patřit ČR, ale jemu.
Odpovědět
VK

Václav Kain

30.5.2019 13:43
Nevím jestli toho zlata bylo 56tun,ale naše zlaté rezervy značně oslabily po zásahu spolupracovníka s STB Tošovského,který cenný kov vyměnil za bezcené německé dluhopisy.To byl guvernér Národní banky.Ten gauner by se neměl z kriminálu už dostat.Ale opak byl pravdou ono sprosté individium ještě povýšilo.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2019 14:00 Reaguje na Václav Kain
Ze 70 tun měnového zlata, které ČNB připadlo po rozdělení Československa, bylo prodáno 56 tun a zbylých 14 tun si ČNB ponechala.

Zlaté rezervy ČNB v současné době (08/2018) jsou 9,3 tuny.


„ČNB zřejmě víc věří penězům, které si vyrobí ve svých počítačích a pak je vymění za eura, než hmatatelné rezervě ve svém podzemním sejfu,“ říká hlavní analytik společnosti ZLATO p. Marášek.


Odpovědět
OH

Olda Halfar

30.5.2019 16:57
NEJVĚTŠÍ ZLATO SVĚTA JE PŘÍRODA.
Odpovědět
VK

Václav Kain

30.5.2019 18:49 Reaguje na Olda Halfar
Která nemá proti predátorovi homo sapiens žádnou šanci.
Odpovědět
EV

Eva Vosátková

30.5.2019 18:52
I když se riziko úniku používaného jedu do vnějšího prostředí možná někomu zdá být minimální, zcela vyloučit jej nelze. Bez zlata se žít dá, zatímco život bez pitné vody možný není. Ohrozit životy a zdraví místních obyvatel kvůli touze zahraničních investorů po zisku, který by jim těžba zlata na našem území přinášela, by byl nerozum hraničící se zločinem.
Odpovědět
ig

30.5.2019 20:50 Reaguje na Eva Vosátková
Ta tezba by neco prinesla i nam a v okamziku, kdy MPSV chce odnekud vyskrabat kazdou korunu, tak je silny tlak na to to povolit. Jen doufam, ze to neprojde ekonomicky - jak pisu vys, vybec nechapu jak by se to mohlo vyplatit pri takhle nizke kovnatosti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2019 09:57 Reaguje na Eva Vosátková
V momentě, kdy nastane potřeba (např. zhroucení světového finančního systému, založeného na ničím nekrytých penězích), tak to vytěžit budeme muset. Jediné, na co budeme mít vliv, bude, jestli to včas vytěžíme sami a zafinancujeme si za to svou obranu (třeba nákupem atomovek), nebo jestli to budeme těžit jako bezprávní otroci někoho, kdo si naše nehájené území koupí.
Odpovědět
EV

Eva Vosátková

1.6.2019 10:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Abychom pak příliš pozdě nezjistili, že jakékoliv peníze a zlato jsou státu málo platné, pokud pro své obyvatelstvo nemá dostatek pitné vody. Nejen sůl, ale především voda může být nad zlato, tak si kvalitní vodní zdroje zbytečně neohrožujme hloupou touhou po zisku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2019 14:46 Reaguje na Eva Vosátková
V těch žulách vodní zdroje nejsou. Ty jsou v usazených horninách, jako pískovce.

Paradoxně DOL, proto kterému ekologové bojují seč mohou, by prospěl zadržování vody na území ČR. Ten samý efekt by mělo do jisté míry i zvýšení hladiny Labe, proti kterému ekologové bojují rovněž. Odlesnění na Šumavě (opět dílo ekologů a jejich blábolení o "přirozených procesech") výrazně zhoršilo srážkové poměry na velké části území našeho státu.
Prostě je třeba si uvědomit, že ekologové jsou placeni ze zahraničí, zejména z Německa (buď přímo nebo přes EU), a tudíž bojují spíš proti našim zájmům.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.6.2019 09:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Teď jste pane Šimůnku skutečně "ujel". V podstatě tvrdíte, že voda v nepropustném betonovém korytu "prosákne" do krajiny. /vtip týdne/

Také tvrzení, že odlesnění Šumavy výrazně zhoršilo srážkové poměry na 40 tis. km2 ČR (tedy většině :-) )
patří do množiny výroků ,které se projevují po požití psychotropních látek u některých jedinců.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.6.2019 18:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
Na Bečvě a na Moravě žádné betonové koryta být nemusí. Stačí soustavouz jezů zvýšit vodní hladinu a to vsakování vody v krajině rozhodně zvýší.Totéž by nastalo i po zvýšení hladiny Labe.
A zničením lesů v Šumavském NP byly srážkové poměry v okolí NP rozhodně ovlivněny.
Ale ono by doela stačilo jen odpařování z hladiny, odpar z blízké vodní hladiny jednak výrazně snižuje množství prachu v ovzduší a jednak před rosu výrazně zvyšuje odolnost krajiny proti dlouhodobému suchu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.6.2019 20:06 Reaguje na Radim Polášek
Když jste tak klidný, a projekt DOL jste si přečetl ? Nebo aspoň znáte základní technickou zprávu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.4.2020 18:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
DOl je totální nesmysl už od začátku a hlavně je hezké, že projektanti - vizionáři používají tu vodu, kterou už teď asi nemají asi čtyřmi způsoby: Na zavlažování krajiny, na výrobu energie, na rekreaci i na dopravu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.6.2019 16:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Odlesnění Šumavy velice významně ovlivnilo srážkové poměry. Existují jevy jako termiky, a ty jsou, kupodivu, nad odlesněnými plochami mnohem intenzívnější než nad kvalitním lesem, který ekologové na Šumavě zničili pomocí kůrovce. Ty termiky se potom promítají jak do lokálních srážek, tak i do přechodu frontálních systémů ("rozseknutí" dešťových front nad Šumavou je velice dobře pozorovatelné i na meteoradarech).

Stejně tak v kraji, kde máme chalupu, zapůsobil Vranov, po jehož napuštění dochází ke "stahování" lokálních bouřek nad tuto vodní plochu a okolní krajina se aridizuje (což je známo a ještě za komunistů existoval projekt postavení více vodních nádrží, které měly vliv Vranova "rozbít". Bohužel, nebyl do revoluce dokončen, byla snad dokončena akorát přehrada u Hostimi.

Jinak i voda v betonovém korytu má pozitivní vliv na okolí (prostřednictvím odparu a vlivu na teplotu). Druhou věcí je, že část DOL by byla tvořena jen upravenými koryty stávajících řek, tedy ne betonovými koryty.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.6.2019 21:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Termikou asi rozumíte tepelný ostrov.
Realita je trochu jinde,každý den se v ČR zastavuje plocha nejméně 15ti ha půdy.
Tak se jednak :
-zbavujeme přírodního chladiče-půdy nasycené
vodou
- dále zde uděláme energetický zářič=
zpevněná plocha (beton ,asfalt apod.)

Někomu se to může zdát srandovní, ale pouze do té doby než spočítáme objem zjevného tepla za letních dnů jako sumy energie vyzařované z těchto ploch za posledních deset let.
Odlesnění Šumavy je proti tomu dětskou hračkou vedle kulovnice.

Ano, část DOL by byla tvořená upravenými koryty a ta zbývající část čím ? :-)

K aridizaci okolí Vranovské přehrady- to je místní pověra vzniklá popíjením rumu a piva v hlavách ducha mdlého.
Její plocha je cca 761 ha - srovnej s Lipnem- 4909 ha.
To by se už na aridizované Šumavě musely pěstovat kaktusy a chovat velbloudi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.4.2020 18:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Panu botovi Šimůnkovi se zdrhl nějaká cluster či čo a mele místy úplné nesmysly. Už chtěl kupovat i atomovku.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.6.2019 18:23
Jinak podle mně se musí počkat, až odpady z takové těžby se stanou druhotnými surovinami.
Například takhle najemno rozdrcená žula je v podstatě kamenná moučka obsahující množství živin. Zejména fosforu a draslíku, který se z ní uvolňuje postupně a dlouhodobě.
Tudíž by se dala snadno použít k zůrodňování polí. Nebo by se rozemletá žula dala používat jako příměs do keramických materiálů nebo zpět na výrobu umělého kamene.
Odpovědět
ig

3.6.2019 20:19 Reaguje na Radim Polášek
Rozumna myslenka. Kazdopadne lidstvu nijak neublizi, kdyz nebude mit to zlato hned ted. Na technicke ucely ho uz ted mame az az :-)
Odpovědět
DV

Daniel Vondrouš

4.6.2019 10:54 Reaguje na Radim Polášek
Jenomže ona by to byla žula s kyanidem. Pokud se z ní nikdo nepokusil dostat zlato, nedávalo by přeci smysl ji rozemílat. Žulu s kyanidem je z dobrých důvodů zakázat umístit jinam, než na skládku nebezpečného odpadu.
Odpovědět
ig

4.6.2019 11:56 Reaguje na Daniel Vondrouš
Byla by to zula bez kyanidu, protoze ten je dost volatilni a rychle (dny az tydny) se sam rozlozi. Pokud bude s necim problem tak spis s arzenopyritem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.4.2020 18:03
To je nějaký divný. Vytěžit a rozdrtit tunu žuly na prášek a ještě to loužit přece musí být daleko dražší, než 1.9 gramu zlata. Plus veškeré náklady kolem a nutný zisk.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist