Buriticá by měla mít 165,47 tuny vytěžitelného zlata s možnou rezervou až 187,24 tuny, uvedla C‘-ťin. Pro čínskou firmu tento nákup znamená, že její zlaté zásoby přesáhnou dva tisíce tun zlata. Očekává, že projekt Buriticá bude po zahájení provozu v roce 2020 generovat silný peněžní tok. „Dohoda je však omezena vnějšími podmínkami a čelí nejistotě,“ uvedla C‘-ťin, aniž by zmínila další podrobnosti.
Důl, jako je Buriticá, jehož vysoce kvalitní rudy jsou příslibem vydatných výnosů, je dnes vzácností a má být jakýmsi testem budoucí rozsáhlé průmyslové podzemní těžby v Kolumbii, jejíž většinou neprozkoumané minerální bohatství horníci obvykle kutají „holýma“ rukama. Tomu by vyspělé čínské technologie měly kontrovat.
Zřejmě ne náhodou Buriticá postihly bezpečnostní problémy. V loňském roce za jediný měsíc podle torontského deníku Financial Post zahynuli čtyři její zaměstnanci, jeden poblíž dolu, ostatní na jiných průzkumných místech.
Čínská expanze na jihoamerický kontinent by měla pro největšího producenta zlata na světě zajistit zásoby zlatonosných rud do budoucnosti. Produkce zlata v Číně totiž už dva roky po sobě klesla. V roce 2016 bylo vyprodukováno 454 tun zlata, o rok později 420 tun a v roce 2018 už jen 401 tun.
(rek)Continental Gold
