Zlato (oz) / USD
1 907,43
0,87 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Barbarské zlato

Nákupy a repatriace zlata centrálními bankami znovu upoutaly pozornost. V říjnu koupila srbská centrální banka devět tun zlata a šla tak ve stopách dalších centrálních bank, které nedávno navýšily své zásoby zlata, včetně Ruska, Maďarska a Polska.

Mnoho centrálních bank své zlato repatriovalo, jiné vylepšily své zlaté rezervy. Foto: iStock

Devět tun se může zdát skromným nákupem, ale transakce měla hodnotu 438 milionů dolarů, tedy 1503 dolarů za unci. Vypadá to jako nevýhodný obchod, ale Srbsko zřejmě hledí do vzdálenější budoucnosti. Srbské zlaté rezervy se zvýšily na 30,4 tuny, což představuje asi 10 procent celkových rezerv země.

Národní banka Srbska zřejmě bude ve svých nákupech pokračovat, protože dostala jasný signál od prezidenta Aleksandara Vučiče, aby pokračovala v posilování zlatých rezerv a aby tak byla lépe připravena na hospodářskou krizi. „Myslím, že budeme pokračovat, protože vidíme, jakým směrem se krize ve světě pohybuje,“ řekl Vučič tisku.

Srbský nákup by měl být pojímán ze širšího pohledu. Podle Světové rady pro zlato přidaly centrální banky do svých rezerv ve třetím čtvrtletí 156 tun zlata. „Ačkoli to bylo výrazně méně než rekordní nákupy ve třetím čtvrtletí 2018, přesto zůstaly nákupy centrálních bank zdravé. Už 10 let po sobě jsou centrální banky čistými kupci zlata. A tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v příštích letech,“ uvedl server FXStreet.

Navíc, v září německá centrální banka poprvé v tomto století navýšila rezervy zlata. Vzhledem k tomu, že Bundesbank je stále docela vlivná, může tento povzbudit ostatní centrální banky, aby ještě rozhodněji nakupovaly zlato. Tento přímý nákup drahého kovu nastal dva roky poté, co Bundesbank repatriovala do Frankfurtu nad Mohanem 583 tun zlata v hodnotě kolem 31 miliard amerických dolarů.

Zlato symbolizuje sílu země

Když hovoříme o repatriaci zlata, musíme zmínit Polsko, které v posledních dvou letech rychle zvýšilo své zásoby zlata o 125 tun na 228,6 tuny. A v minulém týdnu centrální banka oznámila repatriaci 100 tun zlata z trezorů Bank of England v Londýně. To znamená, že přibližně polovina polského zlatého pokladu byla z Velké Británie převezena zpět do trezoru polské národní banky (NBP) ve Varšavě. 

Adam Glapinski, guvernér centrální banky, komentoval tento krok následovně: „Dokončili jsme postupné převádění zlata do země. Máme dnes tolik zlata jako jiné civilizované průmyslové země. Naše zásoby jsou dostatečně vysoké a bezpečné, což neznamená, že nemohou dále růst. Myslím, že za několik let může NBP své rezervy znovu zvýšit.“ 

„Hodnota zlata dovezeného z Londýna je 18 miliard zlotých,“ konstatoval guvernér NBP. „Pokud bychom prodali nedávno koupené zlato, měli bychom více než miliardový zisk.“ Nic takového Poláci ale v úmyslu nemají. Podle jejich názoru zlato symbolizuje sílu země. 

Protimluv nebo změna názoru?

Také Česká národní banka má polovinu ze svých 8,8 tuny zlata uskladněnu v Londýně. Její představitelé však považují zlato za relikt minulosti. 

„Necítíte se zmateni? Centrální banky nejprve opustily zlatý standard a prohlásily zlato za barbarskou památku, která není vhodná pro moderní časy. Říkají, že papírové peníze jsou lepší než drahé kovy. Říkají, že bychom měli centrálním bankéřům a jejich odbornému řízení měnové politiky důvěřovat. Pokud ano, proč sakra nakupují barbarské zlato?“ ptá se server FXStreet. 

Plán B

Podobnou otázku si položil i ekonomický blog Zero Hedge: „Dlouho se věřilo, že západní centrální banky jsou proti zlatu, ale už několik let je to jinak. Místo toho, aby odrazovaly lidi od nákupu zlata nebo je přesvědčovaly, že zlato je irelevantní aktivum, začínají být upřímnější. Potvrzují, že zlato je nejlepším uchovatelem hodnoty, že si v čase udržuje kupní sílu a je globálním platebním prostředkem. Taková prohlášení spolu s dalšími opatřeními ukazují, že stále více centrálních bank se připravuje na plán B.“

Server své tvrzení dokládá výroky centrálních bank Německa, Nizozemska, Francie a Švédska. Po finanční krizi západní centrální banky nejenže změnily způsob, jakým mluví o zlatě, ale jako sektor se staly čistými (po odečtení prodejů) kupci zlata. 

„Mnoho centrálních bank po pečlivém zvážení všech možných budoucích rizik své zlato repatriovalo zejména z Londýna a New Yorku. Jiné vylepšily své zlaté rezervy, aby mohly obchodovat na mezinárodních trzích. Je tudíž jasné, že mnoho centrálních bank se připravuje na to, aby zlato v budoucích globálních financích hrálo rozhodující a klíčovou roli,“ míní Zero Hedge.

Pro ČNB zůstává zlato reliktem minulosti, byť od března se zásoba neztenčila. Postoj, jaký zastává ČNB má ve světě jen několik málo centrálních bank, z těch důležitých třeba Kanada nebo Austrálie. Obě země ale jako jedny z největších světových těžařů zlata mohou v případě potřeby své truhlice rychle naplnit zlatem.

(rek)

Další z kategorie Zlato