Kraj vyplatí nálezci zlatého pokladu téměř 210 tisíc korun
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Nálezce zlatého pokladu na Náchodsku dostane od krajského úřadu nálezné ve výši 207 788 korun. Tuto hodnotu stanovil znalecký posudek Puncovního úřadu a v pondělí ji radní Královéhradeckého kraje doporučili zastupitelstvu ke schválení.
„Děkuji nálezci, že nález předal do péče pracovníků náchodského muzea. Díky němu se podařilo zachovat unikátní historický artefakt, který je co do množství a zachovalosti ojedinělý. Od kraje dostane odměnu ve výši skutečné hodnoty zlata stanovenou Puncovním úřadem,“ uvedla náměstkyně pro kulturu a školství Martina Berdychová.
Pokud je nález zhotoven z drahých kovů (zlato, stříbro, platina) nebo jiných cenných materiálů, nálezce má podle zákona o státní památkové péči právo na odměnu do výše ceny materiálu (počítáno podle aktuální tržní hodnoty). Pokud je nalezený artefakt z jiného materiálu, výše odměny je stanovena až do výše 10 % kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku Archeologického ústavu AV ČR nebo Národního muzea.
Nález objevil muž při venčení psa v lesích na Náchodsku. Na plácku rozrytém od divokých prasat si všiml ze země trčícího konce drátu. Nálezce si nejprve myslel, že to je pytlácké oko. Když z hlíny vyhrabal devět klubek drátu, považoval je za odpad. Až doma zjistil, že našel zlatý poklad, který předal pracovníkům Muzea Náchodska.
Devět zlatých nekonečných spirálek je starých zhruba 3000 let a váží 257 gramů. Drátky vytvořil dávný řemeslník tak, že roztepal zlato do tenkého plechu, následně jej sroloval a svařil. Jelikož jsou drátky takřka neporušené, nemohly být používány dlouho a byly brzy po výrobě ukryty. Zda si zlato na svahu někdo uschoval či je tam zanechal jako obětinu bohům, už dnes říci nelze, protože v jejich okolí archeologové nenašli žádné další předměty, například střepy keramiky, které by jim pomohly s bližším určením.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818