Analytici bankovního domu JPMorgan doporučili uvolnit zajištění zlatem, stratégové Citigroup podle agentury Bloomberg rovněž opustili dlouhou pozici (sázka na růst ceny) ve zlatě. Reagovali tak na nejhorší týden pro zlato od května 2017, kdy globální růst také vedl investory do riskantních vod.
Podobně jako u zlata i u dluhopisů, rovněž považovaných za bezpečná útočiště provedly obě banky úpravy: Citigroup zahájila krátkou pozici (sázka na pokles ceny) proti německým státním dluhopisům a JPMorgan v podstatě udělal to samé u dluhopisů všeobecně.
„Známky cyklického oživení, uvolnění geopolitického napětí, synchronizovaného uvolněním měny podnítily JPMorgan, aby se více naklonilo rizikům,“ parafrázuje Bloomberg zprávu bankéřů. Strategičtí představitelé Citigroup ale stále vidí zvýšené riziko americké recese ve druhé polovině roku 2020 a zdrželi se snižování své dlouhé pozice v amerických vládních dluhopisech.
Za vším stojí Čína
Cena zlata v reakci na oznámení čínsko-americké dohody o ukončení obchodní války a odstraňování celních sazeb prudce poklesla až pod 1470 dolarů za troyskou unci (31,1 g). Akciové trhy v USA i v Číně zaznamenaly zisky, zatímco cena zlata, které se obvykle pohybuje opačným směrem než riziková aktiva, se snížila.
V českých korunách se cena unce zlata snížila o téměř 600 korun, nejen kvůli poklesu ceny zlata, ale i posílením kurzu koruny vůči dolaru, což je dvojnásobná výzva k investování do vzácného kovu.
„Zlato se stahuje do pozadí v souvislosti s informacemi o čínském obchodním optimismu, protože vyšší výnosy dluhopisů, akcií a žádná volatilita inflace již nebudou potřebovat bezpečné útočiště,“ cituje Georga Gera, analytika cenných kovů v RBC Wealth Management v New Yorku, server Investing.com.
Cenu zlata také ovlivňily zprávy, že Čínská lidová banka, která od prosince loňského roku navyšovala své zásoby zlata, v říjnu podle zveřejněných údajů žádné zlato nekoupila.
(rek)
