Přes 3000 let starý zlatý poklad skončil v Muzeu Náchodska. Devět spirálek váží přes čtvrt kila
Jeden z největších zlatých pokladů z mladší doby bronzové nalezený na našem území byl v sobotu 19. října poprvé představen veřejnosti v Náchodě u příležitosti Mezinárodního dne archeologie. Muzeum Náchodska poklad dostalo ke 140. výročí založení. Je to devět nekonečných spirálek ze zlatého drátu, které vypadají jako náramky.
Na jaře je do náchodského muzea donesl muž, který je náhodou nalezl při procházce v lese. Na vzácný zlatý poklad se byla v Muzeu Náchodska podívat také redaktorka Romana Pacáková. Archeolog Jan Košťál si nejprve navlékl speciální rukavice a pak s maximální opatrností zlaté spirálky staré přes 3000 let vyrovnal na sametovou podložku.
Možnost poprvé spatřit přes 3000 let starý zlatý poklad využilo hodně lidí
Třetí sobotu v říjnu se konal Mezinárodní den archeologie, k němuž se Muzeum Náchodska přidalo už podruhé, letos byl v Náchodě spojen i s oslavami výročí 140 let od založení tamního muzea.
Čtěte také
Pro návštěvníky byly připraveny přednášky z oboru archeologie a památkové péče, pro malé návštěvníky několik soutěží s archeologickou tématikou (archeologický výzkum, antropologie, restaurování keramiky nebo zhotovení replik zlatého pokladu z doby bronzové) a hlavním lákadlem bylo představení „nového“ zlatého pokladu veřejnosti.
Ti, kteří ho viděli, měli štěstí, protože devět nekonečných zlatých spirál z mladší doby bronzové už je zase zpět v trezoru. Odborníci je vyjmou výjimečně vždy jen za účelem dalších analýz a zkoumání. Ale v Muzeu Náchodska můžete až do konce října vidět další vzácné nálezy z doby bronzové a cenné exponáty z depozitářů, které se běžně nevystavují, a to na speciální výstavě věnované 140. výroční založení muzea.
Náchodský zlatý poklad z mladší doby bronzové
Do muzea v Náchodě devět spirálek ze zlatého drátu o celkové hmotnosti 257 gramů donesl muž, který jej našel v lese u Náchoda. Nálezce archeologům řekl, že poklad objevil v dubnu při venčení psa ve stráni, v místě rozrytého od divočáků. Zlatý drát trčel ze země. Už také požádal Královéhradecký kraj o vyplacení nálezného.
Podle archeologa Muzea Náchodska Jana Košťála jde o jeden z největších zlatých pokladů z doby bronzové objevených v Čechách.
„Je to zlatý depot devíti takzvaných nekonečných spirál vyrobených z dvojitého drátu na obou koncích očky, přičemž na jedné straně je drát tordovaný (stočený kolem své osy). Sedm spirálek má přibližně stejnou hmotnost a dvě jsou výrazně lehčí, přičemž jeden je přeštípnutý. Bylo to nalezeno uprostřed lesa, na kraji rokle. Překvapilo nás, o jak odlehlé místo jde. Z nejbližšího okolí nálezy z tohoto období nejsou," řekl Jan Košťál.
Jak se zlaté spirálky do země dostaly se archeologové mohou pouze domnívat
Jde o ojedinělý nález, nenašla se u něho žádná keramika či jiné předměty. Jednou z hypotéz je, že si zlato mohl v nepřístupném terénu někdo uschovat, aby si ho později vyzvedl. Za pravděpodobnější vědci považují hypotézu o kultovním místě.
Spirálky u Náchoda se našly na východní straně svahu nad roklí. Podobný nález byl objeven před 12 lety v okrese Mladá Boleslav. I tam to bylo na východní straně svahu, navíc se tam našly i bronzové předměty, které umožnily celý poklad s jistotou datovat. Zlatá část tohoto depotu má hmotnost jenom o 6 gramů vyšší. Interpretace tohoto nálezu je, že mohlo jít o obětinu slunečnímu božstvu či kultu.
Čtěte také
Podle archeologů podobné zlaté spirály v době bronzové sloužily zřejmě jako polotovar k dalšímu zpracování nebo jako předmincovní platidlo.
Z východních Čech je doloženo jen několik obdobných nálezů. K nejznámějším patří tzv. královéhradecké zlaté osmičky. Byly objeveny v 19. století v historickém centru Hradce Králové. Šlo o zlatý drát svinutý do tvaru osmičky. V minulosti byly objeveny také v Černilově na Královéhradecku, ale ty se nedochovaly.
V oblasti Náchoda jsou nálezy z doby bronzové ojedinělé. Archeologové dosud nenašli žádné sídliště či pohřebiště. S největší pravděpodobností již v té době vedla přes území dnešního Náchoda obchodní stezka, z dnešních Čech do dnešního Polska.
Depot zlatých nekonečných spirál
Zlatý depot tzv. nekonečných spirál datujeme na základě analogií do mladší doby bronzové (1200-900 př. n. l.). Soubor devíti zlatých předmětů o celkové hmotnosti 257 gramů patří k největším zlatým pokladům tohoto období v Čechách.
S největší pravděpodobností se jedná o polotovar určený k dalšímu zpracování či jako předmincovní platidlo. Sedm exemplářů má téměř shodnou hmotnost v rozmezí 28-32 gramů. Zdvojení drátu znemožnilo, aby si kdokoliv ze zlaté spirály nepozorovaně uštípl kus drahého kovu.
Zlaté spirály jsou vyrobeny z tenké zlaté fólie, která byla následně svinuta do podoby drátu o průměru 2-3 mm, jehož konce byly spojeny a tak vznikl dvojitý, nekonečný, drát. Po stranách je opatřen výraznými očky, přičemž na jedné straně jsou dráty vždy tordovány (stočeny kolem své osy). V konečné fázi byly dráty stočeny do spirály o průměru 5-6 cm.
Zlaté spirály jsou vyrobeny z přírodní slitiny zlata a stříbra s příměsí mědi a stopovým množstvím dalších prvků.
Zastoupení prvků:
zlato 83 %, stříbro 14 %, měď 1,5 %, cín, železo, indium.
Délka drátu po rozvinutí: 1,5-1,7 metru
Související
-
Nevykradený bohatý ženský hrob z období stěhování národů našli archeologové v Sendražicích
Od konce února do července roku 2019, s krátkou přestávkou, probíhal záchranný archeologický výzkum při stavbě dvou rodinných domů v Sendražicích na Královéhradecku.
-
Sekera ne za dva zlatý, ale nevyčíslitelné hodnoty. To je artefakt z 9. století zdobený stříbrem
Archeologové Muzea východních Čech v Hradci Králové informují o neobvyklém nálezu sekery z raného středověku.
-
Schodiště Bono publico v Hradci Králové odhalilo doklady až o pravěkém osídlení města
Po prázdninách začala další část opravy historického schodiště Bono publico v centru Hradce Králové. Součástí prací je také archeologický průzkum, který už vydal svědectví.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
