Cenný nález se povedl muži v dubnu v okolí Náchoda. Muzejníkům popsal, že když procházel lesem, ve stráni si všiml místa rozrytého od divočáků, kde ze země trčel drát. Pokládal ho napřed omylem za pytlácké oko, pak se ale ukázalo, že se jedná o zlato a že drátků se skrývá pod zemí víc.
Když se záhy po nálezu muzejníci vypravili prozkoumat místo blíž, nic dalšího už tam nenašli. Přesný katastr nechtějí zveřejnit.
„Jde o devět nekonečných spirál o hmotnosti 257 gramů z mladší doby bronzové, tedy z doby kolem 1000 až 1300 let před naším letopočtem. Nenašla se u nich žádná keramika ani jiné předměty, které by pomohly s bližším časovým určením, takže můžeme vycházet pouze z analogií,“ říká archeolog Muzea Náchodska Jan Košťál.
„Místem nálezu byl svah nad roklí. Ještě jsme ho prozkoumali detektorem, ale nenašli jsme ani hřebík,“ popisuje.
Spirálky se používaly jako polotovar, takto se zlato přepravovalo nebo se s ním obchodovalo. Jsou typické pro lužickou kulturu. Jejich nálezy nejsou sice časté, ale objevují se, většinou ale jako větší fragmenty spirál o hmotnosti 10 až 20 gramů.
„V tomto množství a v takovém stavu zachování je tento poklad výjimečný,“ tvrdí archeolog.
Ve východních Čechách se našlo zlato v podobě osmiček na konci 19. století nebo na přelomu 19. a 20. století. Podle dobových zpráv se objevilo třeba v Černilově a údajně i při stavbě nádraží v Jaroměři. Tři zlaté osmičky má také z nálezu ve městě královéhradecké muzeum. Nedávný nález tenčích spirál pochází z lokality u Mladé Boleslavi.
„Můžeme spekulovat, zda si zlato někdo uschoval a nevyzvedl, nebo zda se jednalo o obětinu. Spirálky se totiž našly na východní straně svahu,“ říká Jan Košťál a odkazuje k tehdejšímu uctívání slunečního božstva.
Archeolog ve čtvrtek přivezl cenný nález ze zkoumání v Praze. Muzeum ho plánuje vystavit při mezinárodním dnu archeologie v sobotu 19. října.
Nálezce už požádal Královéhradecký kraj o vyplacení nálezného podle zákona o státní památkové péči. Výsledek ale ještě není znám.
„Nález byl oceněn na puncovním úřadě v Praze a v současné době se zpracovává posudek pro Královéhradecký kraj, na který čekáme. Z tohoto důvodu zatím bližší informace nemůžeme podat,“ říká mluvčí krajského úřadu Martina Svatoňová.
Mezinárodní den archeologieMuzeum Náchodska uspořádá celodenní program v sobotu 19. října od 10 do 17 hodin ve dvou domech na Masarykově náměstí. Připomene tím 140. výročí svého vzniku, ukáže nejstarší zdejší archeologické přírůstky. Zlatý poklad představí návštěvníkům v 11 hodin jako jeden z největších pravěkých depotů v České republice. Muzejníci slibují čtyři přednášky o zakladateli Janu Karlu Hrašem, památkové péči v době vzniku muzea, o depotech na Náchodsku a o archeologickém výzkumu na trase dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří. |
Podle dosavadního zkoumání spirálky byly patrně vyrobeny stejnou technologií v jedné dílně ve stejnou dobu, protože jsou až na nepatrné rozdíly shodné. Stejný je průměr drátu i vinutí.
Hmotnost sedmi exemplářů se pohybuje v rozmezí 27 až 33 gramů, u dalších dvou je hmotnost 21 gramů. Je tak otázkou, zdali došlo v minulosti k uštípnutí části zlatého drátu.
Odborníci popsali, že na jednotlivých exemplářích je patrný spojovací šev. To znamená, že drátky byly vyrobeny z roztepaného tenkého plechu, který byl poté stočen do trubičky.
U jednoho svitku, který je porušený, je vidět, že drát je dutý. Výsledný zlatý drát byl spojen, svařen, na obou koncích byly vytvořena očka a na jednom konci, před a za očkem, byl opatřen tordováním a následně stočen do finální podoby nekonečné spirály.
„Vzhledem ke skutečnosti, že osm z devíti spirál je v neporušeném stavu, nejsou deformované a drátky jednotlivých kusů propletené, můžeme uvažovat o tom, že nebyly patrně dlouho v oběhu nebo jinak používány, a tudíž byly ukryty brzy po jejich výrobě,“ cituje mluvčí Martina Svatoňová z odborných podkladů nashromážděných k zlatému pokladu.