Tradiční argumenty odpůrců zlata, včetně České národní banky, že jeho vlastnictví nic nevynáší, se při letošním výnosu 17 procent nezdají příliš sofistikované.
Věrohodněji zní slova ředitele pro komodity a měny ve správě majetku banky UBS Wayne Gordona: „Zlato jen plní svou tradiční roli. Podle projekce další eskalace obchodní války, by cena zlata mohla stoupnout až na 1600 dolarů.“
Podle agentury Bloomberg jsou dva hlavní důvody raketového růstu ceny zlata. Prvním je celní válka Číny a USA, tím druhým znehodnocování peněz centrálními bankami. Už ve středu centrální banky v Indii a na Novém Zélandu překvapily trhy s větším než očekávaným snížením úrokových sazeb, což posílilo spekulace, že ostatní banky budou následovat.
Minulý měsíc Fed (centrální banka USA) po více než deseti letech snížil sazby, za které půjčuje peníze, čímž částečně reagoval na dopady obchodní války. Finanční skupina Goldman Sachs dokonce očekává, že letos dojde ještě ke dvěma snížením sazeb. Zdá se, že druhý důvod začne převažovat.
Lety do bezpečí
Nejnověji se propadají také investice do státních dluhopisů. Celosvětově jde podle indexu Bloomberg o negativní výnos u 15,01 bilionu investovaných dolarů. Ztráty se tak nyní pokoušejí investoři eliminovat zlatem.
„Vývoj událostí pod taktovkou prezidenta Donalda Trumpa snížil pravděpodobnost dohody mezi USA a Čínou,“ uvedl Ťing-i Pchan, stratég v IG Asia v Singapuru. „Vzhledem k takovému pozadí nejsou lety do bezpečí nepřirozené. I proto se dá očekávat další růst ceny zlata.“
(rek)
