V květnu zvýšila čínská centrální banka zlaté rezervy o 15,86 tuny, ke kterým je nutné připočíst téměř 58 tun zlata nakoupeného za pět předchozích měsíců. Nejnovější data centrální banky potvrzují, že Čína skutečně začala po pauze od konce roku 2016 do loňského prosince stabilním tempem kupovat zlato.
Čína, největší světový producent a spotřebitel zlata, čelí vyhlídkám na zpomalení domácí ekonomiky v důsledku zvýšení cel na čínský dovoz do USA, konstatuje deník The Star a dodává, že kromě toho se USA snaží odříznout od čínských firem, jako je například Huawei Technologies.
Čína velmi dlouhou dobu nechtěla odhalit, kolik zlata její centrální banka vlastní. Až v polovině roku 2015 oznámila, že drží v rezervách 1658 tun zlata, což byl ve srovnání s předchozím údajem skok o 57 procent. K aktualizaci ale došlo po šesti letech. Nyní má Čína oficiálně 1918 tun zlata. Je třeba dodat, že roční spotřeba zlata v čínském privátním sektoru pohybuje kolem tisíce tun.
Čínská lidová banka podobně jako další centrální banky z rozvíjejících se trhů postupně zvyšuje držbu drahých kovů. V prvním čtvrtletí byly nákupy centrálních bank podle světové organizace těžařů zlata (bez Ruska) World Gold Council nejvyšší za posledních šest let. Dosáhly 145,5 tuny (loni to bylo 86,7 tuny), což bylo zhruba 15 procent veškerého zobchodovaného zlata na světě.
Loni za celý rok centrální banky nakoupily 651,5 tuny vzácného kovu, nejvíc od roku 1967. V letošním roce World Gold Council počítá se stejným tempem nákupů.
(rek)
