Město Kalgoorlie-Boulder ležící šest set kilometrů severovýchodně od Perthu na západě Austálie bylo dlouhá léta známé jako město horníků. Před pár týdny se po letech dostalo opět do médií. Jeden z prospektorů, tedy hledačů zlata, totiž nedaleko města objevil překvapivě velký kus zlata.
Severokorejský diplomat pašoval zlato, při kontrole se oháněl imunitou |
„Bylo to o trochu větší než krabička cigaret a na svou velikost to bylo neskutečně těžké,“ uvedl pro média majitel místního obchodu s potřebami pro zlatokopy Matt Cook. Nálezce si přál zůstat v anonymitě a proto i na jediném dostupném snímku je vidět ruka Cooka, jak 1,4 kilogramy zlata drží. „Abych byl upřímný, nechtělo se mi, ale musel jsem mu ho vrátit,“ řekl Cook pro ABC.
Kde přesně neznámý muž zlato nalezl, není známé. Majiteli obchodu řekl pouze to, že jej našel v okruhu 100 kilometrů kolem Kalgoorlie v hloubce kolem 45 centimetrů.
Moderní detektory kovů jsou schopné odhalit zlato nacházející se až metr pod povrchem a za pomoci lopaty je možné jej jednoduše vykopat. I díky jednoduchému systému se stalo povrchové hledání zlata nejoblíbenějším způsobem posledního půlstoletí. Podle Cooka poslední nález tento trend jen potvrdil.
„Už jsem jich za ta léta pár viděl. Většinou se objeví tak tři nebo čtyři ročně. Musíte mít ale štěstí a to správné vybavení“ uvedl majitel obchodu s potřebami. „Rozdíl oproti ostatním nálezům byl v tom, že ten chlapík ho našel jen tak, když se procházel v buši. Neměl s sebou vůbec žádnou techniku,“ dodal Cook.
Ke zlatokopům se přitom ve státě Západní Austrálie může přidat prakticky kdokoliv. Povolení lze získat za 25 australských dolarů (přibližně 400 korun) na ministerstvu hornictví, průmyslových regulací a bezpečnosti. Každý zlatokop pak má možnost na základě povolení ze země vykopat ve vzorcích až na 20 kilogramů nerostů.
A podle dat západoaustralských úřadů počet prospektorů každý rok stoupá. Za posledních pět let stát zaznamenal nárůst o 35 procent a v současnosti by mělo mít povolení více než 21 tisíc zlatokopů.
Zlatý orel
K rozšiřování zlatokopectví v zemi značně napomáhají nálezy z poslední doby. Společně s nugetem od Kalgoorlie-Boulder je to pak loňský nález na severozápadě kontinentu, kde důchodce nalezl kus zlata o váze 3,2 kilogramu. Valounek zlata následně kvůli svému tvaru dostal přezdívku Kachní noha. Nešlo však o největší nález v historii.
Ten se podařil šestnáctiletému chlapci Jimu Larcombeovi v roce 1931. Na pozemcích svého otce nedaleko Widgiemoolthy v západoaustralském regionu Goldfields (v doslovném překladu Zlaté pláně) nalezl Jim nuget o váze 35,5 kilogramu a vzhledem k tvaru připomínajícímu orla s roztaženými křídly dostal název „Zlatý orel“, přestože Larcombeův otec si přál, aby mu všichni říkali „malý Jim“.
Orel byl tehdy prodán státu za 5435 liber, 15 šilinků a 2 pence, tedy odhadem v přepočtu s připočítáním inflace za 10 milionů korun. Dnes by se kvůli vysoké cenně zlata hodnota Zlatého orla dostala až ke čtyřnásobku. Ostatně již v roce 1934 to byl dvojnásobek. V současnosti lze však dohledat pouze fotografie tohoto masivního nugetu. Během ekonomické krize 30. let byl totiž roztaven a využit pro potřeby státu.
Zlaté horečky v Austrálii
„Nálezy takto velkých nugetů jsou postupem času velmi vzácné,“ uvedl pro australská média Les Lowe, předseda Asociace sdružených prospektorů a nájemců. „Dobrá cena zlata však žene lidi, aby hledali i malé kousky, protože za to stojí.“
Hledání zlata na západě Austrálie má historii sahající až do 50. let 19. století, kdy naplno propukla tzv. Viktoriánská zlatá horečka, která vedla k masivní migraci britských občanů do Austrálie. Mezi lety 1851-1871 se populace tehdejší britské kolonie zčtyřnásobila. Zlato podobně přitáhlo i Čínany, kterých bylo již v roce 1855 v Austrálii na 20 tisíc. Dnes takováto zlatá horečka nehrozí, počet hledačů však stoupá.
