Ekonomická krize coby fáze hospodářského cyklu má potenciál zamávat hodnotou stávajících investic – současně ale přináší i nové příležitosti k výdělku. Ekonomická krize z roku 2008 přinesla propad akcií o více než polovinu, zdvojnásobení ceny zlata, pokles ceny bytů v Praze a zrod kryptoměn. Čtěte, jaké existují možnosti diverzifikace investičního portfolia v současnosti.
Obecná zásada se jeví až primitivně: levně nakupovat, draze prodávat. Investoři proto vnímají případný výrazný hospodářský propad i jako šanci k akumulaci aktiv za výhodnou cenu.
Tím spíše, když na těsně provázaných trzích hraje významnou roli také lidská psychologie, strach a stádní chování. Jinými slovy, velkou roli může hrát také prosté sebenaplňující proroctví, kdy investoři přestanou konkrétnímu aktivu věřit prostě proto, že mu přestali věřit ostatní. Do čeho má tedy smysl investovat a z čeho složit odolné portfolio tak, aby prošlo možnou krizí bez úhony? Napovědět může i následující přehled.
Akcie
Světové parkety přímo odrážejí vývoj ekonomiky. Během minulé hospodářské krize se například index S&P 500 propadl v roce 2009 o více než polovinu v porovnání se situací z roku 2007. Banka JP Morgan předpovídá, že by krize, kterou instituce očekává v roce 2020, neměla být tolik ničivou. Propad akciového trhu by měl podle analýzy JPMorgan dosáhnout 20 procent.
Nemovitosti
Přesvědčení o sázce na reality jako jistém výdělku de facto odstartovalo minulou krizi. Slovo bublina se v souvislosti se situací na trhu často skloňuje i nyní, a to také v Česku. V Praze během několika let vzrostly ceny bytů o 80 procent, podobně jako třeba v Amsterdamu.
Běžně se prodávají byty jako „investiční“. Část kupců v nich chce ale sama bydlet a čeká na krizi právě jako na pomyslný špendlík, který cenovou bublinu propíchne. Během minulého hospodářského propadu klesly ceny pražských nemovitostí zhruba o 20 až 25 procent.
Komodity: zlato jako jistota?
Horší časy obvykle dopadají na většinu komodit nepříznivě. Výjimkou bývá zlato, které investoři považují za jistotu i během krizí. Dosavadního maxima dosáhl žlutý kov v roce 2011, kdy se jedna jeho trojská unce obchodovala za 1 800 dolarů.
Dluhopisy
Představují tradiční vyvažovací mechanismus vůči výkyvům akcií. Ve většině případů spočívá obrana proti hrozící krizi v sázce na státní dluhopisy vyspělých a stabilních světových ekonomik. Rizikové jsou naopak v horších časech sázky na dluhopisy méně známých firem, jejichž byznys může nabourat recese a investor v takovém případě přijde o peníze.
Měny: dolar, frank, nebo koruna
Zlato není jediné aktivum s aurou bezpečného přístavu pro horší časy. V případě globálních ekonomických problémů se v této souvislosti nejčastěji skloňuje také americký dolar nebo švýcarský frank. Část ekonomů ale radí zůstat u koruny, v opačném případě by mohli investoři doplácet na kurzové zajištění. Náklady na něj mohou v případě nákupů franků snadno přesahovat jedno procento.
Bitcoin či další kryptoměny
Nejznámější digitální měna bitcoin vznikla v roce 2009 v přímé reakci na finanční krizi a státní intervence s cílem zachránit banky „příliš velké na to, aby padly.“ Tuto decentralizovanou kryptoměnu s omezeným počtem „mincí“ část zastánců vnímá jako nové digitální zlato, jehož cenový vývoj navíc příliš nekoresponduje s ostatními aktivy. V této perspektivě je tak podle jeho zastánců bitcoin vhodným aktivem k diverzifikaci portfolia.
Zároveň ale vyniká velkou volatilitou a část skeptiků dodává, že v případě větší krize by z kryptoměn odtekl spekulativní kapitál, který prý dosud jejich růst poháněl. Faktem je, že kryptoměny vzhledem ke svému mládí na „zkoušku krizí“ teprve čekají.
Jiné investice: umění či víno
V dobách, kdy je výhled do budoucnosti trochu zatažen, se lidé vztahují k jistotě i ve fyzickém smyslu slova. Hledají se bezpečné přístavy a útočiště. Symbolem bohatství byla od pradávna zlatá cihla. Pak se fyzickým investičním hitem staly diamanty nebo sbírka veteránů. Jako bezpečný přístav po generace slouží umění, obraz či váza od známého umělce.
