Ze statistik Státní puncovní komory vyplývá, že Rusko loni vyvezlo jen 17 tun rafinovaného zlata, téměř o 70 procent méně než v roce 2017. Centrální banka pak nakoupila 87 procent veškerého zlata vyrobeného v Rusku, což je 274 tun.
Zatímco na počátku roku 2010 Rusko kupovalo v průměru 40–50 tun zlata, od zahájení sankční války se Západem zdvojnásobilo své nákupy na v průměru 100 tun. V dubnu 2018 byla centrální banka s novým kolem sankcí, když byli všichni ruští miliardáři vystaveni riziku mezinárodní izolace a hrozil americký zákaz investic do ruského státního sektoru, nucena nákupy zlata ještě posílit.
Rusko považuje zlato za „stoprocentní ochranu proti právním a politickým rizikům“, vysvětlil v srpnu Dmitrij Tulin, viceguvernér ruské centrální banky. Na rozdíl od cizích měn, z nichž jednu třetinu má Rusko ve formě vkladů v zahraničních bankách nebo cenných papírech, které jsou také použity jako vklady v zahraničí, nemůže být fyzické zlato sankcemi postiženo.
Ruský nákup ovlivňuje cenu zlata
Podle lobbistické organizace World Gold Council zůstává v Rusku osm procent veškerého vytěženého zlata na světě. Stažením takového množství ze světového trhu tak Rusko přispívá k současné ceně tohoto kovu. Pokud by se jeho těžba vrátila na světové trhy, mohlo by to hodnotu snížit ze současných 1325 dolarů na 1200 dolarů za unci, domnívá se ukrajinský analytik společnosti BCS Dmitry Puškarev.
To by pro ruskou centrální banku, která už nashromáždila celkem 2113 tun zlata v ceně 86,9 miliardy dolarů, znamenalo ztrátu 9,6 miliardy dolarů. Tento scénář je však extrémně nepravděpodobný, míní Puškarev: „Ruská centrální banka nekupuje zlato, aby spekulovala, ale aby se chránila před sankcemi.“
Podle serveru uawire.org platí Rusko těžařům „čerstvě vytištěnými rubly“. V podstatě tak vytváří rezervy, které ho nic nestojí. Podobně se chovala i ČNB. Za čerstvě vytištěné koruny však místo zlata nakupovala eura.
(rek)
