Hlavní obsah

Maduro má plán, jak vyměnit bezcenný bolívar za zlato. Platí jím statisíce horníků, kteří drahý kov těží v žalostných podmínkách

Venezuelští horníci pracují za bezcenný bolívar v nebezpečných dolech.Video: Šimon Trantina, Reuters

 

Reklama

Nejúspěšnější finanční operace Venezuely se v posledních letech neodehrávaly na Wall Street, ale v primitivních dolech na jihu země. V době hroutící se ekonomiky se vydalo do džungle 300 tisíc lidí, aby tam v provizorních podmínkách dobývali horninu obsahující zlato. Svými lopatami a krumpáči podporují levicovou vládu prezidenta Nicoláse Madura. Podle údajů centrální banky vláda od roku 2016 odkoupila od těchto „horníků“ 17 tun zlata v hodnotě asi 650 milionů dolarů (15 miliard korun), napsala agentura Reuters.

Článek

Horníci placení téměř bezcennými venezuelskými bolívary vládě obstarávají tvrdé platidlo, za něž se nakupují potřebné potraviny a další zboží. USA se snaží sankcemi Madurovi znemožnit používat zlato k udržení se u moci. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tlačí na Británii, aby nevydala Venezuele její zlaté rezervy v hodnotě 1,2 miliardy dolarů uložené v Bank of England. USA také pokáraly investiční firmu z Abú Zabí za nákup venezuelského zlata a varují ostatní. Madurův zlatý program je znám, nikoli ale to, jak funguje.

Agentura Reuters hovořila se 30 obeznámenými lidmi, kteří odmítli nechat zveřejnit svá jména. Jsou mezi nimi horníci, prostředníci, obchodníci, vědci, diplomaté i vládní činitelé. Pomohli objasnit zoufalý experiment Venezuely. Americké sankce dopadly na její národní ropný průmysl a ochromily její možnost půjčovat si. Oficiální těžbu zdecimovalo znárodnění. Proto Maduro ponechává amatéry drancovat minerální bohatství bez regulací a státních investic.

Horník José Aular onemocněl za svého dolování u brazilské hranice pětkrát malárií. Pracuje 12 hodin denně, vláčí vaky se zeminou k mlýnu, v němž se pomocí jedovaté rtuti ze země vymývají kousky zlata. Běžné jsou úrazy, střílení a loupeže. Podle Aulara vláda o poměrech dobře ví.

Většinu svého zlata Venezuela prodává tureckým rafinériím a část výnosu využívá k nákupu zboží. Základem Madurova dotovaného potravinového programu jsou turecké těstoviny a sušené mléko. Loni obchodní výměna mezi oběma zeměmi vzrostla osmkrát.

Zlatá stezka začíná na místech, jako je La Culebra, izolovaná oblast v džungli na jihu země. Stovky mužů tady pracují v podmínkách odpovídajících 19. století. Těží zeminu v ručně vyhloubených tunelech a vytahují ven kladkami. Odpad se hromadí v oblasti křehkého lesního ekosystému, rozvíjejí se choroby šířené komáry. Horníci si stěžují na vydírání vojáků, počet vražd je v oblasti ve srovnání s průměrem sedminásobný.

José Rondón přijel v roce 2016 se dvěma syny ze severovýchodní Venezuely, protože nemohl přežít ze mzdy řidiče autobusu. Dohromady měsíčně vytěží deset gramů zlata, ale i to je dvacetinásobek toho, co by vydělali doma. Nugety jezdí prodat do města El Callao. Většina kupujících nemá licenci a pracuje v přeplněných krámcích opatřených alarmy a ocelovými dveřmi.

„Stát, všichni nakupují zlato,“ řekl agentuře Reuters Jhony Diaz, který licenci má. Nakupuje od obchodníků a prodává každé tři dny centrální bance. Vzhledem k neustále padající hodnotě bolívaru stát dává příplatky, aby se vůbec vyplácelo zlato prodávat ve Venezuele a ne je pašovat ven za dolary. Obchodníci, kteří prodávají Diazovi, si odvážejí do zlatokopeckých měst balíky hotovosti, aby zaplatili horníkům. Ti si nakoupí jídlo a zbytek posílají domů.

Zlato, jež je už v rukou vlády, se roztaví ve státní důlní společnosti Minerven a pak se přesouvá do sejfů centrální banky v Caracasu. Neohřeje se ale dlouho, venezuelské zlaté rezervy jsou nejnižší za 75 let. Vláda zlatem platí své účty a podle vládního zdroje je hlavní partner Turecko.

Trumpův zákaz nakupovat venezuelské zlato platí jenom pro občany a podniky z USA. Ankara americké ministerstvo financí ujistila, že veškeré její obchody s Caracasem jsou legální. V roce 2016 Venezuela oznámila, že turecké aerolinie začnou provozovat přímé lety mezi Caracasem a Istanbulem, což překvapilo, protože poptávka po spojení mezi oběma zeměmi není velká.

Podle údajů letadla převážejí nejenom pasažéry. Od začátku roku 2018 začala venezuelská centrální banka vozit do Istanbulu zlato. Jen několik týdnů předtím byl Maduro na návštěvě v Turecku. Loni se převezlo zlato za 900 milionů dolarů, jak vyplývá z tureckých obchodních zpráv.

Centrální banka prodává amatérsky těžené zlato tureckým rafinériím, výtěžek jde do venezuelské rozvojové banky Bandes a je určen k nákupu tureckého zboží. V prosinci dorazilo do přístavu La Guaira 54 kontejnerů s tureckým sušeným mlékem z Turecka.

I kritici přiznávají, že se Madurovi podařil trik. Získáním cenného kovu za inflací znehodnocený bolívar určený dokázal Maduro ze slámy vyrobit zlato. „Temné operace a nezvyklý mechanismus obchodní výměny patří k tomu málu, co Madurovi ještě zbylo. Je to zoufalá snaha udržet se u moci za každou cenu,“ řekl opoziční poslanec a ekonom Angel Alvarado.

Reklama

Související témata:

Doporučované