Hlavní obsah

Zlatá mince s hodnotou 100 milionů korun je hotová. Je druhá největší na světě

Novinky, Kristýna Léblová, kk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jablonec nad Nisou

Světový unikát v podobě zlaté mince vyrobené Českou národní bankou v rámci 100. výročí vzniku česko-slovenské koruny je po půlroční práci hotov. Stotřicetikilová mince z ryzího zlata je druhá největší na světě, největší mají v Austrálii. Její nominální hodnota je 100 milionů korun.

Zlatá mince v hodnotě 100 milionů korun je hotová. Je druhá největší na světě Video: Novinky

 
Článek

Narozdíl od té australské je česká unikátní v tom, že je jako jediná na světě vyrobená technologií frézování a gravírování, australská je celá odlitá.

Průměr mince vyrobené v Jablonci nad Nisou je 535 mm, tloušťka přes hranu 48 mm, hmotnost je 130 kg. Je neprodejná.

Znaky

Autorem podoby mince je akademický madailér a sochař Vladimír Oppl. Na lícní straně je kromě názvu státu Česká republika a nominální hodnoty 100 milionů korun také logo ČNB, korunový bankovní kolek, státní symbolika, tedy český lev a moravská a slezská orlice, ale i značky výrobce mince a jeho subdodavatelů.

Foto: archiv České mincovny

Pro chybu nebyl v tomto případě rytí prostor.

„Na rubové straně je potom český lev se srdečním štítem se znakem Slovenska, dalo by se říct, že to je ve volnější úpravě malý státní znak Československé republiky, který platil od roku 1920 do roku 1960 s protektorátní přestávkou, a rubová strana první československé korunové mince, která vyšla v roce 1922 a kterou navrhl přední český sochař a autor prvních československých mincí Otakar Španěl. Nesmí zde chybět také opis odkazující na stoleté výročí koruny,” řekl Novinkám hlavní metodik ochrany platidel z ČNB Jaroslav Moravec.

Fáze výroby

Od grafických návrhů, vizualizací a sádrových odlitků se muselo přejít k samotné práci se zlatem. Polotovar mince se během podzimu vyráběl odléváním z téměř ryzího zlata ve švýcarské firmě, která se zabývá zpracováním drahých kovů. Tento polotovar měl o něco větší průměr než odfrézovaná mince a také až dvojnásobnou hmotnost.

Foto: Novinky

Byl vyroben i měděný prototyp určený k ověření frézování do kovu a také pro rytce a leštiče, kteří si mohli závěrečnou povrchovou úpravu vyzkoušet.

Polotovar byl poté převezen do vídeňské mincovny, kde probíhalo frézování mince do její konečné podoby s reliéfem podle Opplova návrhu. Do konečné podoby se mince zpracovávala v České mincovně v Jablonci nad Nisou.

Vzhledem k tomu, že rytci museli zvládnout vše „na první dobrou“, vyskytly se během práce samozřejmě i problémy. „Nikdo v Evropě neumí odlít takhle obrovský zlatý odlitek, nikdo nemá zkušenosti s tím, jak to odlít bez vad. Museli jsme tedy vyvinout celý technologický postup a vyšperkovali jsme dle nabraných zkušeností všechny fáze výroby. Problémy se vyskytly hlavně ve vnitřku mince, které vznikly při odlévání. Každá z těch stran té mince spotřebovala řádově okolo 100 hodin strojového času toho frézování a obrábění a každá z těch stran spotřebovala řádově 300 hodin práce našich rytců,“ řekl Novinkám Stanislav Bachtík, výrobní ředitel České mincovny.

Na konci ledna bude tento unikát převezen z Jablonce nad Nisou do Jízdárny Pražského hradu, kde bude mince od 1. února vystavena v rámci výstavy 100 let česko-slovenské koruny. K vidění bude do 28. dubna.

Reklama

Výběr článků

Načítám