Zlato a kryptoměny – optimální scénář pro rok 2019?

Autor: Patria (Patria Finance)

26.12.2018 08:18:54

Zlato a kryptoměny jsou si na jednu stranu hodně podobné, na stranu druhou jde o opaky. Podoba je v tom, že jde o alternativy k současnému dominantnímu měnovému systému. Opak je v tom, že zlato je alternativou, která snad dává smysl jen v případě kolapsu systému a technologickém návratu civilizace o několik století zpět. Naopak bitcoin a spol. jako životaschopná alternativa stojí a padají s posunem technologií dopředu.

Co by si tak mohl rozumný člověk ve vztahu k těmto dvěma aktivům pro rok 2019 přát? U kryptoměn se toto přání odvíjí od další, netechnologické podmínky jejich smysluplného šíření a používání: Je jí to, že kryptoměny nechají na pokoji spekulanti, kteří z nich dělají kasino a následně vyvolanou vysokou volatilitou brání jejich používání jako stabilní měny. Jinak řečeno, dokud bude bitcoin a spol. považován za nástroj k rychlému zbohatnutí, nemá šanci naplnit svůj teoretický potenciál.

U zlata je pak přání jediné – úplný úpadek zájmu o něj, protože ten by neznamenal nic jiného, než absenci domnělých i skutečných hrozeb globální ekonomice a společnosti. Obojího už jsme si konec konců užili dost a na straně oněch vyloženě domnělých hrozeb například ještě doznívají historii i teorii ignorující hlasy o tom, že pokrizové monetární uvolňování vyvolá vysokou inflaci (pokud by jí něco vyvolalo, pak by to byl spíše kolaps, kterému toto uvolňování pomohlo zabránit).

Čtenáře by v této souvislosti mohl zaujmout následující graf, který ukazuje vývoj toho, čemu můžeme říkat zlatá cena akciového indexu DJIA . Čísla konkrétně ukazují, kolik uncí zlata by jste v konkrétním čase potřebovali, aby jste si tento index „koupili“. Dlouhodobě se nám celkem jasně rýsují cykly, jejichž dna dosáhly hodnot kolem dvou uncí v roce 1933, pak téměř jedné unce v roce 1980 a poslední dno přišlo v roce 2011. Ovšem tehdy znatelně výše (kolem 7 uncí). Jinak řečeno, akcie na tom byly relativně nejhůře ke zlatu právě v těchto letech a naopak nejlépe si vedly v letech 1930, 1965 a na přelomu tisíciletí, kdy se index dal pořídit až za více než 40 uncí zlata:



Zdroj: Macrotrends

Na graf se můžeme dívat jako na indikátor toho, jak se v očích investorů mění relativní atraktivita tvrdých a měkkých (tj. finančních) aktiv. Pokud budeme ještě trochu tuto myšlenku extrapolovat, může jít o jakýsi cyklus strachu – čím větší fundamentální obavy ve společnosti, tím větší je atraktivita zlata a menší atraktivita akcií a za unci žlutého kovu si tudíž koupíme více aktiv finančních. A naopak, pokud vládne nálada dobrá, není důvod odchylovat se ke zlatu jako vnímanému (!) bezpečnému přístavu.

Nás asi zajímá zejména aktuální vývoj a i v této souvislosti je pozoruhodné, že posledního dna bylo dosaženo na mnohem vyšších úrovních, než při předchozích cyklech. To znamená, že averze k finančním aktivům a náklonnost k aktivům reálným nedosáhly takové výše, jako na počátku třicátých let (tj. během Velké deprese), či na počátku let osmdesátých (kdy krátce po sobě přišly dvě recese). Ideálním scénářem pro rok 2019 by bylo pokračování rostoucího trendu naznačeného v grafu, či alespoň stagnace daná zmíněným klesajícím zájmem o mýty a opředený kov. Pokud se ale budeme „snažit“ (viz včera prezentovaný seznam rizik pro rok příští), rychle můžeme otestovat nové dno.

Další komentáře (8)