"Je to výjimečná mince, není ražena tlakovým lisováním, tak jak se dělají běžné mince. Nejprve byl vyroben zlatý polotovar a posléze došlo k odfrézování reliéfu na dnešní podobu, která je tady v České mincovně povrchově upravována," popsal postup výroby Moravec. Obří mince s nominální hodnotou 100 milionů korun se vyrábí v jediném exempláři, i když švýcarská slévárna firmy Metalor Technologies v říjnu vyrobila dva odlitky z ryzího zlata o hmotnosti 270 kilogramů. Vybrán byl jeden, z něhož ve vídeňské mincovně více než polovinu hmotnosti ubraly frézy.

V jablonecké České mincovně teď dokončují cizelérské a rytecké úpravy, na minci se vystřídá více než desítka nejzkušenějších lidí. K tomu, aby těžký kus zlata obrátili, potřebují malý jeřáb. "V každém případě je to úžasná práce. Unikátní je to v tom, že tyhle technologie a pracovní postupy vlastně nikdy nikdo v Evropě zatím nezkoušel, my to musíme vyvíjet od nuly. Máme jeden jediný kus, nic se nedá vrátit, ani opakovat. Máme tady sice jeden měděný prototyp, na kterém si rytci mohou některé operace zkoušet nanečisto, ale stejně v originále ve zlatě máme jen ten jeden pokus," řekl ČTK výrobní ředitel mincovny Stanislav Bachtík.

Autorem unikátní mince, která je druhou největší na světě, je akademický sochař Vladimír Opl. "Mince má obě strany, na lícní stranu umístil kromě názvu státu a nominální hodnoty 100 milionů Kč logo České národní banky a motivy našich mincí. Na rubové straně je potom český lev se slovenským štítem a opis, který se vztahuje k výročí československé koruny, a také replika rubové strany první československé mince z roku 1922," popsal stomilionovou minci Moravec. Větší než český zlaťák je v současné době na celém světě jen australská mince z roku 2011 s průměrem 78 centimetrů, váží přes tunu.