Jak rozhodla, tak učinila. V říjnu banka zvětšila svůj zlatý poklad z předchozích 3,1 tuny na 31,5 tuny, tedy na desetinásobek.
Naposledy Maďarská národní banka nakoupila zlato v roce 1986. S podstatným navýšením množství zlata ve fyzické podobě banka zároveň rozhodla o jeho přestěhování do Budapešti.
„Vlastnictví drahých kovů v rámci země je v souladu s mezinárodními trendy, podporuje finanční stabilitu a posiluje důvěru trhu v Maďarsko,“ stojí v tiskové zprávě centrální banky.
Se současnou držbou 31,5 tuny zlata v hodnotě přibližně 1,24 miliardy dolarů se velikost podílu zlata na měnových rezervách přibližuje historické úrovni, kterou Maďarsko mělo před dvaasedmdesáti lety (v roce 1946).
V rámci celkových devizových rezerv se podíl rezerv ve zlatě zvýšil na 4,4 procenta, což odpovídá průměru zemí střední a východní Evropy, které nejsou členy eurozóny. Tedy až na Česko.
V nákupech pokračuje i Polsko
Agentura Reuters zveřejnila aktualizované údaje Mezinárodního měnového fondu, jež ukazují, že i Polsko v nákupu zlata pokračovalo. V září zvýšilo své zlaté rezervy o 4,4 tuny na celkových 117 tun. Jedná se o podobné nákupy zlata, které polská centrální banka provedla v létě, když v červenci koupila dvě tuny zlata a v srpnu sedm tun.
Polsko zatím veškerý svůj poklad ponechává v Bank of England. „Je nyní otázkou, jak dlouho bude trvat, než i Polsko uzná za vhodné repatriovat své zlato ve fyzické podobě z Londýna. Sousedovi Maďarů, Rakousku, to zabralo poslední tři roky, než převezlo svých 140 tun z Bank of England. Nyní tuto operaci téměř dokončilo,“ uvedl singapurský server BullionStar.
Podobně postupovalo Německo i Nizozemsko. Trend je jasný: centrální banky v Evropě shromažďují zlato, aby podpořily své rezervy, protože jak uvedla Maďarská národní banka „zlato je stále považováno za jedno z nejbezpečnějších aktiv světa“.
„Maďarsko nakoupilo 28,4 tuny fyzického zlata někdy v prvních dvou týdnech října v Londýně a okamžitě zahájilo jeho postupný přesun do Budapešti. Země tak zvětšila svůj zlatý poklad o 1000 procent,“ upřesňuje BullionStar.
Zlatý vlak
Na konci druhé světové války, když Maďarsko získalo svůj zlatý poklad zpět, tak ho převáželo po železnici. Ostře sledovaný vlak, který vezl z rakouského Spitalu am Pyhrn asi 30 tun zlata a zlatých mincí, se pak stal legendou. Zlato nakonec bylo využito ke krytí nové měny Forint, čímž podpořilo finanční konsolidaci a stabilizaci poválečné maďarské ekonomiky.
„Na konci osmdesátých let se maďarské zlaté rezervy, které byly řízeny krátkodobými investičními cíli, pohybovaly mezi 40 a 50 tunami a poté, po pádu komunistického režimu, se vedoucí představitelé centrální banky (mezi rokem 1989 a 1992) rozhodli snížit rezervy ve zlatě na minimální úroveň kolem tří tun, což byl stav na konci září 2018,“ popisuje zpráva centrální banky.
(rek)
