Ve svém prohlášení, které označila za konec éry „přizpůsobivé“ měnové politiky, ponechala americká rezervní banka svůj výhled na měnovou politiku v nadcházejících letech téměř nezměněný.
Vůbec nevzala v potaz stížnosti Donalda Trumpa, že dolar je příliš silný, což exportní ekonomice neprospívá. Předseda americké rezervní banky Jerome Powell Trumpovi vzkázal, že se politikou a podobnými faktory nezabývají.
„Signalizuje to jestřábí politiku,“ řekl agentuře Reuters Bob Haberkorn, obchodní stratég americké makléřské firmy RJO Futures. „Leč to trhy čekaly, a proto zůstaly v klidu,“ dodává hlavní analytik české společnosti Zlato.cz David Marášek.
Globální akcie zůstaly nahoře a akcie v USA ještě mírně zvýšily zisky. S cenami klíčových komodit to také příliš nezahýbalo. Nic na tom nezměnila ani skutečnost, že vyšší úrokové sazby zdraží Američanům hypotéky, úvěry i utrácení z kreditek.
Citlivé zlato
„Zlato je citlivé na vyšší úrokové sazby, protože ty mají tendenci posilovat dolar, což činí zlato dražší pro kupující v jiných měnách,“ doplňuje agentura Reuters. „Rovněž zvyšují výnosy amerických dluhopisů, což také snižuje přitažlivost zlata.“
„Zlato se pokouší odolávat v očekávání, že dolar půjde dolů, ale je těžké, aby odstartovalo růst, když na se na riskantních akciových trzích dnes dá vydělat,“ konstatoval Haberkorn. Nicméně ztráty zlata jsou minimální. S okamžitou platbou ztratilo jen o 0,3 procenta, s úhradou v prosinci pak 0,5 procenta. Možná i proto, že dolar rychle přišel o předchozí zisky.
Hrátky s grafy a perspektiva
Cena zlata ve srovnání s dubnovým výnosem klesla o víc než 12 procent. Investoři, kteří hledají bezpečné místo k zaparkování majetku, upřednostňovali americkou měnu před drahými kovy, což samozřejmě podkopává tradiční roli zlata jako bezpečného útočiště. Ba co víc. Burzovní spekulanti na pokles ceny zlata dokonce hromadně sázejí.
Proto analytici německé Commerzbank uvedli, že zlato zaostalo za 55denním klouzavým průměrem okolo 1208 amerických dolarů za troyskou unci a čtyřměsíčním průměrem 1220 dolarů. „To však jsou jen technikálie, hrátky s grafy, které velmi spolehlivě ukazují na to, co bylo, ale stejně nespolehlivě na to, co bude,“ uzavírá David Marášek.
(rek)
