Centrální banky jsou důležitou součástí trhu se zlatem. V prvním pololetí letošního roku jejich nákupy představovaly víc než 10 procent celosvětové poptávky.
Podle marketingové organizace nejvýznamnějších těžařů zlata World Gold Council (WGC) má mnoho centrálních bank rozvíjejících se trhů vysoký stupeň expozice vůči americkému dolaru a vytvářením rezerv ve zlatě si tak přirozeně zajišťují vlastní měnu.
„Při pohledu do budoucna očekáváme, že poptávka centrálních bank ještě poroste. Důležitým hnacím motorem jejich poptávky je diverzifikace rezerv, stejně jako očekávaný přechod na multipolární systém měnových rezerv v nadcházejících letech,“ uvedla WGC.
Centrální banky v prvních šesti měsících roku 2018 přidaly do svých rezerv 193,3 tuny zlata, což je nárůst o osm procent ze 178,6 tuny ve stejném období loňského roku.
Nejsilnější první pololetí, ale k rekordům má daleko
To znamená nejsilnější první pololetí v nákupech zlata od roku 2015. Nutno dodat, že v letech 2012 až 2015 byly nákupy centrálních bank mnohem robustnější než v současnosti. Tehdy navyšovaly své zásoby až o 300 tun za pololetí.
Drtivou většinu aktuálních nákupů zlata uskutečnilo Rusko, Turecko a Kazachstán. V první polovině roku 2018 to představovalo 86 procent všech nákupů centrálních bank, uvedla WGC. V posledním období však na zlatý trh vstoupily i další centrální banky.
Čerstvá statistika MMF například ukazuje, že po 40 letech zlato opět nakoupil Egypt a rovněž Indie, Indonésie, Thajsko a Filipíny se vrátily po mnohaletých absencích k nákupům zlata. Analytici nyní vyčkávají, zda v případě vyspělých asijských zemí šlo jen o mimořádnou událost nebo o trvalejší trend.
(rek)
