Schéma funguje takto: koupíte zlato v místech jako je Hongkong, který ho nezdaňuje. Najmete někoho, kdo společně s turisty proveze v zavazadle kontraband a v Japonsku zlato nebo zlaté šperky prodáte v obchodě, který zlato legálně vykupuje. Ten pak zaplatí jak za samotné zlato, tak i spotřební daň. Daňová složka se pak stává čistým ziskem, popisuje systém Asian Review.
Stoupne-li v říjnu 2019 spotřební daň na deset procent, o to vyšší bude i marže pašeráků. Nezabrání tomu ani 1347 odhalených případů pašování zlata v roce 2017. Ve srovnání s rokem 2013, což je poslední rok před zavedením spotřební daně, to byl 112násobný nárůst. Jen loni bylo celníky zachyceno 6236 kg zlata, což je 47násobný nárůst.
„Zdá se, že zlomovým bodem bylo zvýšení spotřební daně na zlato z pěti na osm procent,“ cituje Asian Review vládní zdroj. Japonsko loni dokonce „vyvezlo“ 215 tun zlata, ačkoli domácí prudukce čítá jen pár desítek tun. Bylo to téměř dvojnásobek 114 tun exportovaných v roce 2014. Kde se tam najednou vzalo?
Kontraproduktivní daň
Oficiální dovoz zlata do Japonska v roce 2017 klesl na 5 tun ze 16 tun v roce 2014. Objem pašovaného zlata se odhaduje na víc než 150 tun. Ministerstvo financí připouští, že obchodníci se zlatem připravili stát minimálně o 540 milionů dolarů. „A to víme jen o špičce ledovce,“ řekl serveru Asian Review jeden z úředníků.
Japonská vláda v dubnu novelou celního zákona posílila sankce za ilegální pašování a distribuci zlata. Letiště v byla vybavena novými branami, které dokáží detekovat i malé množství kovu. Problém je však v tom, že pašování zlata není trestný čin, nýbrž pouze přestupek. Ten se řeší pouze pokutou a doplacením daně.
Japonsko sice není jedinou zemí, kde se zlato zdaňuje, ale dopad je tam zřejmější než jinde. Stále ještě nedostatečné kontroly a nemožnost tvrdě trestat pašeráky jsou dobrým předpokladem pro poměrně snadný zdroj příjmů zločineckých organizací, uvedl Asian Review.
(rek)
