Ptáte se, kdo nejvíc ovlivňuje cenu zlata na světových trzích? Jednoduše řečeno, jsou to čtyři největší banky na světě a osm menších investičních bankovních domů. Ale je to i trochu složitější. Zejména samotný proces, jak zahýbat s finální cenou.
Tyto banky vytvoří na fyzické zlato nebo stříbro různé úrovně derivátových nástrojů, tzv. futures kontrakty, opce k futurům, certifikáty k futurům, rozličné swapy, které kryjí pohyb ceny. Souhrnně jsou tyto nástroje označovány jako papírové zlato nebo papírové stříbro. Jedná se o digitální, papírový trh zlata a stříbra, který velmi okrajově souvisí s fyzickými kovy. Objem kontraktů papírových uncí zlata a stříbra totiž mnohonásobně převyšuje objem fyzického kovu, který ve skutečnosti burzy zprostředkující tyto obchody fyzicky drží a jímž tyto kontrakty kryjí.
Burzovním hráčům ve skutečnosti nejde o fyzické stříbro nebo zlato, ale jde jim pouze o pohyb ceny těchto derivátů, na kterou si vsadili podobně, jako někdo vsází v kasinu v ruletě. Přirovnání ke kasinu není úplně od věci, protože jako v ruletě hráči umisťují žeton na to, zda padne černá, či červená, stejně tak účastníci derivátových operací sází pouze na dvě věci. Jestli cena poroste, nebo bude klesat.
Vývoj ceny jde předpovídat
Na obranu těchto spekulantů je nutno zdůraznit, že na rozdíl od kasina se nejedná pouze o náhodu, ale budoucí vývoj lze predikovat. A zejména velké investiční banky mají v rukou dokonce nástroje, jak budoucí cenu derivátů, na které si vsadily, ovlivnit. Velcí hráči deriváty zlata a prodávají ostatním účastníkům trhu, jakými jsou většinou menší, tzv. nekomerční obchodníci, menší banky, různé typy fondů a jednotliví drobní spekulanti. Ti tvoří nezbytnou kulisu pro obchodování a manipulaci s cenou.
Když velké banky nashromáždí větší množství takzvaných futures kontraktů, začnou jednat podle toho, zda tyto kontakty sázejí na růst nebo pokles ceny zlata. Cenu papírového zlata mohou zastavit například tím, že vytvoří velký objem nových papírových kontraktů zlata či stříbra (správně hádáte, že nejsou kryty žádným fyzickým kovem) a kupujícím, kteří by rádi nakupovali papírové drahé kovy se spekulací na růst, je prodají. Tím, že se na trhu objeví obrovské množství „nového“ zlata či stříbra (samozřejmě pouze papírového) a uspokojí poptávku kupujících, zastaví růst ceny zlata.
Na poklesu vydělají stamiliony dolarů
Poté velké banky počkají na příležitost, kdy spustí výprodeje a cenu drahých kovů opět stlačí do pásma, kde ji chtějí mít.
Na poklesu ceny, protože jej očekávaly a sami zařídily, samozřejmě vydělají stamiliony dolarů. Při té příležitosti opět stahují prázdné kontrakty z trhu, aby se připravili na budoucí protipohyb trhu nahoru, na kterém znovu vydělají, a celou hru dokola opakují.
Tak tomu bylo kupříkladu mezi počátkem roku 2016 (cenové minimum na zlatě) a létem 2016, kdy naopak bylo v posledních pěti letech dosaženo dolarového maxima. V tomto období velké banky vytvořily více než 250 tisíc nových papírových kontraktů, aby udržely cenu zlata pod kontrolou.
V době stability trhů se spokojí s tím, že si mezi sebou vyměňují v rámci derivátových strategií „papírky“ a vydělávají na rozdílu ceny. Obchod s papírovým zlatem je, na rozdíl s fyzickým, téměř bez jakýchkoli nákladů.
Autor je analytikem společnosti Golden Gate CZ, specializující se na investice do drahých kovů
